Petr Vilgus 

Výběr z fotogalerie

Aktuální článek

Sezóna se blíží. Jak s kolem v Praze?

Po dlouhá léta byla cyklodoprava ve vnitřní Praze považovaná za něco nepatřičného. Rozvojové plány v minulosti počítaly zejména s podporou tzv. rekreační cyklistiky. Cílem nebyl pohyb jezdců po městě, ale jejich rychlé nasměrování z ulic do pražských parků, lesů a do přírody sousedního Středočeského kraje. 

 

V posledních letech dochází k radikální změně v pohledu na kolo v širším centru naší metropole.  Bicykl se stává běžným dopravním prostředkem, který má ambice být rovnocennou alternativou k chůzi a k jízdě na motocyklu, automobilem nebo veřejnou dopravou.

 

V loňském roce došlo k zásadnímu zlomu v rozvoji cyklodopravy v našem městě. Na cyklisty se z nejvyšších míst usmála politická vůle k realizaci dlouho chybějící infrastruktury. Do procesu plánování cyklistické sítě se spolu s Komisí Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu zapojily městské části, občanská sdružení, odborná i laická veřejnost. Došlo k přepracování plánů na vedení cyklotras tak, aby vedle rekreační funkce nabídly také možnost rychlého, bezpečného a k životnímu prostředí šetrného pohybu po širším centru Prahy. Společně s realizací prvních úseků cyklostezek a cyklopruhů se však objevily dotazy občanů a občas zaznívá také kritika. Protože se mnohdy jedná o nedorozumění či nedostatek informací, přinášíme odpovědi na časté otázky.

 

Odpovídá na ně předseda Komise pro cyklostezky a sjednocování vlastnických vztahů k zeleni Rady Městské části Praha 8 Petr Vilgus.

 

Jaký je rozdíl mezi cyklotrasou, cyklostezkou a cyklopruhem?

Cyklotrasa je jednotným způsobem vyznačená komunikace pro cyklisty, která by měla účelně spojovat místa, mezi nimiž lze předpokládat cyklistickou dopravu. Vedená bývá po pozemních komunikacích s povrchem silniční kvality – po stezce pro cyklisty, po vozovce nebo ve vyhrazeném jízdním pruhu. Pražské trasy jsou jednotným způsobem značeny a číslovány.

Cyklostezka je zvláštní pozemní komunikace, která je určena pouze pro cyklisty, případně pro cyklisty a chodce (zákon umožňuje na takových stezkách také jízdu na kolečkových bruslích, lyžích a pod.). Automobily a motocykly jsou z provozu na cyklostezkách vyloučeny.

Cyklopruh je na vozovce vyhrazený jízdní pruh určený dopravním značením pouze pro cyklisty. Kromě cyklopruhů jsou nejrozšířenější vyhrazené pruhy pro veřejnou dopravu – autobusy či taxislužbu. 

Jinými slovy – cyklotrasa je očíslovaná čára na mapě spojující dopravně významné cíle, cyklostezka je zvláštní komunikace vyhrazená jen cyklistům a cyklopruh je vyhrazený koridor na silnici, který jezdci zajišťuje větší bezpečnost a komfort jízdy, než kdyby jel mimo něj společně s automobily. 

 

Podle mě je jízda na kole po Praze nebezpečná a neměla by se podporovat.

Jakákoliv lidská činnost je doprovázená určitou mírou rizika. Nejinak tomu je i v případě dopravy, kde jsou do jisté míry ohroženi jak cyklisté, tak také chodci, motorkáři i automobilisté. Spíš než omezování cyklodopravy jsou na místě úvahy o způsobech, jak posílit bezpečnost všech účastníků provozu. Mezi taková řešení patří snižování povolené rychlosti automobilů na ulicích mimo hlavní dopravní tahy na 30 km za hodinu společně se stavebními a provozními úpravami ulic s ohledem na bezpečnost všech jejích uživatelů. 

 

Je šílené nutit Pražany jezdit po městě na kole. Naše město má pro cyklistiku naprosto nevhodný reliéf. 

Město má nabízet svým občanům širokou paletu možností dopravy s tím, že je na rozhodnutí každého z nás, jakou formu pohybu po Praze si vybere. Cyklistická síť nevzniká proto, aby kohokoliv nutila využívat kolo. Je zde jako další alternativa pro ty, kteří o tento způsob pohybu mají zájem. 

Kdo si netroufne na jízdu na klasickém kole, může si do města pořídit takzvané e-kolo. Jedná se  o bicykl s přídavným elektromotorem, který vám „pomáhá šlapat“. Přitom se stále jedná o kolo – to znamená můžete jej dopravovat ve vlaku, jezdíte na něm bez řidičského průkazu a po cyklostezkách.

 

Kdo zadává a platí stavbu cyklistické infrastruktury?

Cyklostezky jsou dopravní stavby jako každé jiné a proto jako v případě silnic neexistuje jediný investor. Páteřní trasy vytváří po dohodě s městskými částmi Magistrát hl. m. Prahy, na kterém funguje velice aktivní cyklokomise pod vedením Pavla Poláka. Trasy, které mají charakter místních spojení, financují ze svého rozpočtu městské části a soukromí investoři. Řada prvků cyklistické sítě vzniká jako součást jiných projektů – např. při výstavbě nových ulic nebo v rámci rekonstrukcí stávajících komunikací. Významným zdrojem financí jsou u rozsáhlejších staveb i prostředky z fondů Evropské unie. 

 

Mám pocit, že cyklistická síť vzniká zcela bez plánu. Kde je místo, tam se nahodile objeví kus barevného pruhu, žlutá značka nebo vypískovaná cestička.

Páteřní cyklotrasy vznikají podle předem daného plánu, který si je možno prohlédnout na webu pražského magistrátu. Důvodem, proč některé úseky na plánované trase vzniknou dříve a jiné později, je spojení realizace cyklistické infrastruktury s jinými stavbami a rekonstrukcemi. Ze stejných důvodů mohou být některé úseky nedokončené. Pokud je například známo, že během několika let bude probíhat rekonstrukce určité ulice, bylo by mrháním penězi, pokud by se drahé stezky a pruhy vytvářely nyní s vidinou krátké životnosti. Navíc je Praha majetkoprávně velmi komplikovaná a řešení některých úseků tras a stezek probíhá i několik let a někdy ani tak neskončí řešením.

 

Červené pruhy na nově postaveném Rohanském nábřeží v Karlíně považuji za vyhozené peníze. Pruhy vedou od nikam do nikam a na mnoha místech bez vysvětlení končí.

Smyslem cyklopruhů (podobně jako v případě vyhrazených pruhů pro autobusy) není vést od někud někam. Cyklopruhy jsou nadstandardním řešením pro cyklisty i ostatní řidiče v místech, kde je to účelné a kde se zvláštní pruh vejde. Cyklista, který upřednostňuje rychlost, zde najde ideální prostor pro pohodlnou jízdu. Ti cyklisté, kteří nepospíchají nebo kteří se do cyklopruhů bojí, mohou většinou využívat delší, ale od automobilového provozu oddělené cyklostezky. V případě Rohanského ostrova by tedy využili páteřní cyklotrasu A2.

 

Nelíbí se mi vedení cyklostezky A2 v Thomayerových sadech. Kdo to takto navrhnul?

Vedení každé cyklotrasy – včetně té u ústí Rokytky do Vltavy – je kompromisem mezi názory všech uživatelů daného místa. Je třeba zohlednit nejen požadavky cyklistů, ale také invalidů či slabozrakých, na řešení se také podílejí zástupci dopravního úřadu či policie. Na řadě míst ideální řešení vyloučí existence ochranného pásma nějaké sítě (plyn, elektrický či telefonní kabel...) či ještě častěji nespolupracující majitelé dotčeného pozemku. Je u nás bohužel zcela běžným jevem, že pozemky na trase mají nejasně zapsané vlastnictví, jedná se o nedořešenou restituci či dědictví a nebo – a to většinou bývá fatálním problémem – je majitelem pozemku některá z organizací patřících státu. Je třeba říct, že projektanti dopravních staveb vesměs nejsou hloupí a pokud přistoupí na nějaký kompromis, pak tak činí z racionálních důvodů. Proti sobě totiž stojí dvě možnosti: zvolit méně komfortní řešení nebo na stavbu trasy zcela rezignovat.

Druhým důvodem může být stav českých zákonů a norem, které cyklodopravu regulují. V současnosti například normy striktně určují šíři pruhů pro jednotlivé dopravní prostředky, což způsobuje, že nelze namalovat cyklopruh v místech, kde chybí třeba jen několik centimetrů. Stejně tak zákon nezná tzv. víceúčelové pruhy pro více dopravních prostředků, které jsou častým řešením v sousedním Rakousku. Protože úpravy vozovky posouváním obrubníků by byly drahé, úvahy jdou spíš tím směrem, že čeští poslanci se časem budou inspirovat zahraničními vzory a legislativu upraví podle toho, co úspěšně funguje v cyklisticky rozvinutějších evropských zemích. 

 

V Praze prý existují jednosměrky, do kterých smí cyklisté vjíždět z protisměru. 

Tak jako v případě vyhrazených pruhů, i v tomto případě se nabízí podobnost s veřejnou dopravou. Na řadě míst existují jednosměrky s doplňkovou značkou „provoz tramvají v obou směrech“ a málokdo se pozastavuje nad tímto řešením. „Zobousměrnění“ jednosměrek pro cyklisty je typickým příkladem jednoduchého, relativně levného a účinného způsobu jak podpořit dopravu na kole. Obdobně jednoduchá je výměna časté dopravní značky „zákaz vjezdu všem vozidlům“ na „zákaz vjezdu motorovým vozidlům“, čímž je zachovaná regulace pohybu motorových vozidel a přitom tím nejsou postiženi cyklisté.

 

Má vůbec smysl stavět městskou cyklodopravní síť?

Tato otázka je podobná, jako kdybychom se ptali „má smysl stavět chodník pro chodce“? Dokonalý systém cyklotras nevznikne ani přes noc, ani během jednoho roku. Věřím však, že v blízké budoucnosti bude Praha příjemným místem pro jízdu na kole. Osobně se na tu dobu těším. 

Protože je cyklodoprava v Praze poměrně novým jevem, čeká nás nyní období hledání vzájemného poměru mezi všemi účastníky silničního provozu. Cyklisté, chodci a motoristé nejsou nepřátelé. Musí se společně podělit o veřejný prostor, což od nich očekává vzájemný respekt, ohledy a používání zdravého rozumu. Přesně tak to formuluje i §3 a 4 dílu 1 hlavy II zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Vám, kteří nevěříte ve smysluplnost cyklistické dopravy v Praze, doporučuji to zkusit. Vyjeďte si třeba po Rohanském ostrově podél Vltavy a najednou zjistíte, že jste se dostali k Rudolfinu mnohem rychleji, než kdybyste jeli metrem, tramvají nebo autem. Navštivte web http://www.prahounakole.cz nebo cyklostránky pražského magistrátu na adrese cyklo.praha-mesto.cz, kde najdete řadu tipů a informací. 

 

Prosba o spolupráci

Závěrem mi dovolte, abych vás, obyvatele Prahy 8 požádal o spolupráci. Připravuji návrh vedení místní cyklistické sítě v Praze 8 a velmi přivítám vaše podněty na způsob a směr vedení cyklotras, cyklostezek a cyklopruhů. Nemohu slíbit, že všechny nápady od občanů budou vzhledem k výše zmíněným problémům realizovatelné, na druhou stranu, rozumné návrhy úprav páteřních tras může vzít v úvahu i magistrátní cyklokomise. Považuji za důležité, aby návrh sítě nebyl jen neužitečnou barevnou mapou, ale aby odrážel skutečné potřeby našich občanů. Své podněty prosím posílejte na adresu petr.vilgus@praha8.cz.

...

Vloženo: 23.02.2009 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: Politik - pro občany | Zpět

---