Petr Vilgus 

Výběr z fotogalerie

Aktuální článek

Karlínský labyrint současného umění

Před sedmi lety navštívila pražský Karlín ničivá povodeň. Tato událost měla dva rozměry – negativní a pozitivní. Na jedné straně zde došlo k řadě osobních tragédií, zároveň však tato očistná lázeň přinesla do poničeného Karlína peníze developerů, nápady architektů a v neposlední řadě také umělecké projekty. K nejvýraznějším kulturním akcím, jež se zde konají, patří Prague Biennale, ke kterému se letos poprvé přidala přehlídka české, slovenské a americké fotografie Prague Biennale Photo. 

Bienále se již tradičně koná v bývalé tovární hale. Vysoký strop průmyslového podniku s typickou  prosklenou střechou, zvrásněná betonová podlaha protkaná sítí kolejí vedoucích od nikud nikam, zašlé zdi, na kterých prosvítají nápisy oficiálního i zcela osobního charakteru – to vše vytváří originální kulisu k současnému umění. Karlin Hall, jak tomuto prostoru organizátoři říkají – je ideální formou, která čekala na své naplnění obsahem.

Umělec má plné právo být nesrozumitelný. Netvoří pro jiné, vyjadřuje vnitřní pocity. Tím, kdo by měl s jeho dílem dále pracovat, je kurátor. On provádí reprezentativní výběr, rozhoduje o šíři zastoupení jednotlivých autorů v rámci expozice a zasazuje jejich dílo do kontextu. V případě výtvarné části bienále k tomuto nedošlo a z přehlídky moderního umění se stal turecký bazar. 

Prague Biennale Photo naopak prokázala, že na základě profesionálně vedeného výběru může vzniknout expozice, která představuje moderní umění v kompaktní a přehledné formě. Osvěčení kurátoři Vladimír Birgus (oddíly Real Unreal, New Life, New Document), Tomáš Pospěch (New Life, New Document), Václav Macek a Lucia L. Fišerová (New Slovak Photography) na několika málo řadách panelů ukázali současné trendy středoevropské fotografie způsobem, jaký by měl být inspirací pro autory okolo visících výtvarných expozic. 

Ve fotografickém oddělení ze potkat jak již v minulosti vystavená díla (“život” v kulisách obchodu Ikea od Kateřiny Držkové, Kollarovy lidi z oddacích síní, brazilský soubor od Andreje Balca, Smejkalovy Stars), tak i snímky pro širší publikum neznámé. Zaujala mě zejména výborná portrétní řada Šymona Klimana Gypsies Made Nice, kde autor na pětici rozměrných zvětšenin představuje Romy v elegantním, ale nikoliv pro jejich etnikum cizím oblečení a prostředí. Výborným nápadem i provedením se vyznačuje řada “svatebních” dvojportrétů Barbory Bálkové, která vyfotografovala několik žen v jejich běžné životní roli a vedle umístila stejnou ženu oblečenou do mužského oblečení a s vousem vytvořeným z pubického ochlupení. Naopak neumím najít poměr ke stázové komoře Adama Holého. Tento autor, který je občas zmiňován jako naděje české výtvarné fotografie, pro mě zůstává záhadou a jím prezentovaná zvětšenina představující směs různých motivů od polibku mladého děvčete až po strom porostlý chorošem mě Holého dílo nijak nepřiblížila.

Prague Biennale 4/Prague Biennale Photo 1, Karlín Hall, Thámova 8, Praha 8, 14. května–26. července 2009, www.praguebiennale.org

Vloženo: 09.06.2009 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: Historik a publicista - články | Zpět