Poslanci zákonem o hl. m. Praze vytvořili z české metropole svérázného křížence mezi obcí a krajem. Podobně pokřivené je i postavení městských částí, které mají vlastní zastupitelstvo a úřad, ale v řadě věcí jsou závislé na celopražském magistrátu. Nejde však jen o pravomoci, jde o vůli místních politiků mluvit se svými voliči i jindy než těsně před volbami.
Na rozdíl od „plnokrevných“ obcí, městské části nemají právo vydávat vyhlášky a upravovat tak život na svém území. Nemohou přímo omezit počty hracích automatů, schválit si územní plán ani určit, kde bude farmářské tržiště. To není přirozený stav.
Zelení prosazují, aby se o důležitých věcech rozhodovalo co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Pokud neexistuje důvod, projednávání územního plánu, významných staveb, sociálních služeb apod. se vztahem k Praze 8 by se mělo odehrávat na našem úřadu a v našem zastupitelstvu.
Jiná věc je, že i v současném modelu správy města mají místní politici možnost projednávat své záměry na místní úrovni s veřejností, ideálně podle metody nazývané Místní agenda 21. Nesmí se však jednat o komedii, kterou naši radní předvedli v případě „hlasování“ a „debaty“ o parkovacích zónách. Připomínám, že tzv. referendum o zónách proběhlo za zcela netransparentních podmínek, sdružení 8jinak! a Karlín sobě byla označena za ty, kdo v rámci kulatého stolu spolurozhodli o zavedení zón, přestože se pouze účastnili prezentace tohoto plánu.
Zelení podporují přesun pravomocí z celopražského zastupitelstva na zastupitelstvo městské části. Ruku v ruce s tím však musí jít razantní posílení kontroly ze strany magistrátu a Národního kontrolního úřadu, který bude prošetřovat nejen legálnost hlasování, ale i jejich výhodnost. Městská část by měla jednat s občanskou společností podle zásad Místní agendy 21.
...Vloženo: 15.03.2013 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: Politik - pro občany | Zpět