Jsou angažovaná umělecká díla odsouzeníhodným přežitkem komunistického režimu, který před rokem 1989 upřednostňoval tvorbu orientovanou na propagaci v té době platných ideí? Nebo je naprosto přirozené, když umělecky založený člověk není odstřižený od reality, reaguje na společenský vývoj a má tendenci jej svým názorem i tvorbou usměrňovat?
Pokud souhlasíte s druhou výše napsanou větou, pak i pro vás pořádá pražské kulturní centrum DOX výstavní akci Kde domov můj. Jejím cílem je oslovit umělce z řad široké veřejnost, kteří se chtějí vyjádřit k aktuální situaci a kteří na ni chtějí reagovat prostřednictvím fotografie, malby, grafiky apod. Podle organizátorů převládá nyní ve společnosti nejistota, nespokojenost a pocit frustrace z veřejného života. “Pokud je představa domova tradičně spojena především s pocitem jistoty a bezpečí, je logické, že rostoucí nejistota a frustrace vede nemalou část veřejnosti k tomu, že se uchyluje do soukromí a přestává se podílet na věcech veřejných, na utváření širšího, „sdíleného“ domova – města, kraje či regionu. Této rezignace využívají političtí oportunisté a demagogové, kteří takto vyprázdněný veřejný prostor vyplňují nacionalistickou rétorikou,” píše se na webu www.kdedomovmuj.dox.cz.
Společensky aktivní umělec není hanlivá nálepka. Je to označení člověka, kterému není lhostejný svět, ve kterém žije. Takových lidí si mimořádně vážím, protože právě díky nim se také naše společnost může posunout od marasmu k lepší budoucnosti.
Pokud vás tento projekt oslovil, termín na zaslání přihlášek je do 31. srpna letošního roku.
...Vloženo: 01.08.2013 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: Historik a publicista - články | Zpět