Petr Vilgus 

Výběr z fotogalerie

Aktuální článek

Praha 8: Územní rozvoj, volná ruka a populismus

Praha 8 – stotisícový obvod sahající od Karlína po Ďáblice – patří z hlediska územního rozvoje k velmi zajímavým městským částem. Množství potenciálně zastavitelného prostoru nabízí nemalý počet urbanistických nadějí i rizik. Příkladem může být Rohanský ostrov – oblast, která buď může protáhnout pražské centrum na periferii nebo naopak dovést periferii až na hranici městské památkové rezervace. Jako partner developerů i občanské společnosti musí sloužit zejména vedení obce, které má napomáhat nalezení kompromisu mezi veřejnými a soukromými zájmy. Zvládne místní radnice takovou roli?

Občanská společnost v posledních letech viditelně dospívá. Obyvatelé města bedlivě sledují úřední desky a ozývají se proti projektům, jež z jejich pohledu poškodí místa, která mají rádi. Začínají navštěvovat jednání zastupitelstva v počtu, který dříve nebyl běžný, žádají informace „po dobrém“ i na základě zákona 106/1999, kontaktují politiky s konkrétními žádostmi a razantně se dožadují rychlé odpovědi. 

Především však obyvatelé Prahy přestávají být prostými antidevelopery, odpůrci jakékoliv stavby a jakékoliv změny v jejich bezprostředním okolí. Ve společensky živých čtvrtích jako je Karlín vznikají formální i neformální iniciativy, kterým jde o obecnější hodnoty než jen o levnou privatizaci bytů nebo o zabránění konkrétní stavbě. Mnohá sdružení vznikla na základě těchto jednoduchých požadavků a když byl splněn účel jejich původní existence, jejich členové se rozhodli v zahájené práci pokračovat – tentokrát však už na obecnější úrovni. Proto se občané a nejrůznější spolky začínají stále častěji ozývat s požadavkem na jejich zapojení do připomínkování nové výstavby či rekonstrukcí veřejného prostoru. V některých případech občané dokonce vítají developerské stavební projekty, ale chtějí aktivně a účinně promluvit do jejich definitivní podoby. V Praze 8 se angažují např. sdružení Karlín sobě, 8jinak!, iniciativa z Bešťákovy ulice na Střížkově a okruh lidí, kteří s nedůvěrou sledují před širokou veřejností utajovanou přípravu projektů nad zastávkami metra Invalidovna, na místě továrny Rustovka nebo na Rohanském ostrově.

Participace není populismus

Místní radnice si bohužel mylně vyložila termín participace veřejnosti jako populistické „ustupování, pokud se ozve protest“. Existuje už řada případů, kdy rada změnila své souhlasné stanovisko se stavbou v územní řízení na záporné nikoliv na základě odborných hledisek, ale jen na základě toho, že jim přišla petice občanů. O čem to vypovídá? O nulové vizi vedení obce, jak by se Praha 8 měla dále rozvíjet. O zoufalé neodbornosti radních a zároveň o laciné touze kupovat si hlasy voličů líbivými kroky. 

Novému přístupu ke správě věcí veřejných se postupně učí i občané. A i z jejich strany zaznívají tu a tam názory, které lze pojmenovat jako aktivistický populismus. To je názor, že politici mají dělat přesně to, co po nich žádají nejhlasitější kritici, protože „politik je zaměstnanec obyvatel jeho volebního obvodu“. Pravdou však je, že politik není otrokem občanů, ale jejich pomocníkem a partnerem při prosazování z jeho pohledu správných řešení. Rozhoduje se na základě vůle voličů, podle vlastních morálních a odborných hledisek i na základě programu, se kterým byl zvolen do zastupitelstva. Politik tedy určitě nemá být beznázorovým nástrojem těch nejrazantnějších zástupců veřejnosti, ale tím, kdo sleduje hodnoty nazývané jako veřejný zájem, kdo se pokusí o zapojení širšího okruhu obyvatel do rozhodování a o nalezení obecnější shody. 

Místní radnice jako odstrašující příklad

Praha 8 se v minulém volebním období proslavila svým obecním supermarketem s radnicí za miliardu, který si protlačila tehdy vládnoucí ODS rozdílem jediného hlasu tři týdny před termínem voleb. Bez diskuze s opozicí, bez jakékoliv participace veřejnosti, bez architektonické soutěže. Cílem totiž nebyla ani urbanizace území, ani postavení krásného a funkčního úřadu, ale „investice 1,2 miliardy Kč z privatizace bytů“. Této parodii na veřejnou zakázku asistoval jinak obecně uznávaný architekt Josef Pleskot, jehož motivace k takovému činu mi dodnes zústává utajena.

Stejně pasivní a uzavřenou roli hraje i současná koalice, kterou tvoří Svobodovo křídlo ODS, TOP09 a Suverenita Václava Musílka s podporou KSČM. Ti všichni věří teorii, že občané projevili svou vůli ve volbách a tím dali politikům volnou ruku na celé čtyři roky volebního období. Proto radní za desítky milionů obnovují veřejná prostranství bez toho, aby se obyvatel zeptali na jejich představy o budoucí funkci těchto míst, o vybavení mobiliářem nebo herními prvky. Není proto divu, že prakticky za každou takovou investici vedení městské části schytá kritiku od místních, kterým tento paternalistický přístup přijde urážlivý. Jindy zas radnice vyhlásí neformální internetovou anketu o nejlepší podobu Elsnicova náměstí, přičemž všechny „soutěžní návrhy“ dodá jediný ateliér na základě přímé zakázky a jedná se o neinvenční varianty na stále stejné téma. A do třetice – úřad připraví tzv. debatu o dopravním řešení Palmovky, z čehož se nakonec vyklube prostá prezentace Pleskotova „moskevského“ dálničního projektu a jeho popuzená obhajoba ze strany místostarosty s dostatečně hlasitým mikrofonem v ruce.  

Přitom stačí tak málo – s připravovaným záměrem nespěchat, mít dobrou vůli a chuť diskutovat. Mít odhodlání domluvit se se všemi, kterým nejde o to bořit debatu, ale hledat shodu. Nepovažovat občany za méněcenné hlupáky, pokud nějakému odbornému slovu nebo problematice nerozumí. Dát lidem možnost, ať veřejný prostor dotvoří podle svých představ. Výměnou za takto investovaných několik měsíců času by radní dostali podklady pro projekty, které by odrážely skutečné potřeby a přání místních. 

Co je tedy potřeba? Odpověď je jednoduchá – aby vládnoucí politici dospěli tak jako dospívá občanská společnost. Aby pochopili svou roli v systému a aby se nebáli prosazovat zapojování veřejnosti do rozhodování o významných projektech.

Vloženo: 03.07.2013 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: Politik - pro občany | Zpět