Petr Vilgus 

Výběr z fotogalerie

Aktuální článek

Praha 8: Pět medvědů s Cibulkou

Mark Twain říkal – “Lež může oběhnout půlku světa, zatímco pravda si teprve obouvá boty”. 

Před časem vyšel článek bývalého radního Prahy 8 za ODS, člena dozorčí rady obecní akciové společnosti Centrum Palmovka a tiskového mluvčího městské firmy Technická správa komunikací Tomáše Mrázka, ve kterém mě kritizoval za mou údajnou nečinnost v minulém volebním období. Obvykle na takové výkřiky nereaguji, neboť nemám zapotřebí snižovat se na úroveň politiků, kteří kydají hnůj na své oponenty. Zmíněný článek mě donutil tuto netečnost alespoň pro jednou přerušit, protože jsem dostával dotazy k této věci od kolegů a přátel, kterých si vážím.

Pravda je, že jsem se dotknul dvou citlivých míst pana Mrázka – předraženého mostu v Troji a přípravy výstavby předražené radnice Prahy 8.

V čem je tedy v Praze 8 problém? Jsou to stojaté vody mezi členy nevelké, ale vládnoucí části místní ODS, kde vznikla chobotnice vztahů mezi politiky a některými vedoucími úředníky pod vedením rodiny Cibulkových. Tedy klasický model známý třeba z Bémova magistrátu. Výsledkem je miliardové Centrum Palmovka, které si prohlasovala jedna z frakcí místních občanských demokratů těsně před volbami a ze kterého nyní sají ti, kteří jej podpořili. Své o tom jistě ví i pan Mrázek, který jako člen dozorčí rady této obecní firmy pobírá odměnu 20 000 kč za měsíc. 

Praha 8, která patří k nejzbědovanějším městským částem české metropole, si za větší část peněz z privatizace bytů postaví předraženou radnici, ostrůvek úřednictva a konzumu uprostřed neupraveného smetiště. Tvrdím, že Centrum Palmovka je organizovaný útok na peníze daňových poplatníků. Celou investici od počátku až do této chvíle obklopila vysoká zeď mlčení, zastupitelé (včetně “nespolupracujících” členů ODS) se k podrobnostem prakticky nedostali, občané občas uspějí podle zákona o svobodném přístupu k informacím s tím, že za každý bezvýznaný papír musí platit. 

Pan Mrázek tvrdí, že jediným výsledkem mého dvouletého působení na radnici byla netopýří budka na stromě u zámečku. Netopýrovník jsem skutečně za své peníze koupil a požádal jsem o jeho zavěšení (není to nic výjimečného – budky vyvěšuji každé jaro, dvakrát ročně nakoupím a vysadím desítky ovocných stromů do volné krajiny). Jen člověk s ideologickými klapkami na očích však může říct, že jsem víc nevykonal. 

Mezi členy ODS, kteří zasedali v radě, bohužel nebyli a nejsou městští cyklisté. Pokud by se tam našel jediný, jistě by zaznamenal posun v kvalitě cyklistické infrastruktury mezi roky 2008–2010. Stav samozřejmě není ideální – zejména kvůli “nepodpoře” či aktivním odporu k cyklistům ze strany místních politiků. To, co se povedlo realizovat však dobře slouží, kvalitně připravené plány do budoucna vytvoří uživatelsky přívětivý systém ekologicky šetrné dopravy. Mimo to jsem také inicioval zpřístupnění kultovních míst Karlína a Libně – Invalidovny a plynojemu v rámci Dnů evropského dědictví nebo jednání o získání a rekonstrukci parku pod plynojemem, což je plán, který současná rada přijala za svůj. 

Připomínám, že pan Mrázek byl členem rady a pokud nebyl s mou prací spokojen, měl plné právo mě jedním zvednutím ruky odvolat. Pokud se na mé údajné prohřešky rozpoměl po více jak 2 letech, asi za tím je něco jiného než snaha o čistou politiku.

Vloženo: 30.04.2012 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: Politik - pro občany | Zpět