Pokračování z Fotografie v období protektorátu Čechy a Morava 2/3
Pokud si odmyslím několik výjimečných osobností, jsou protektorátní časy v porovnání s předválečným obdobím nepochybně dobou bez znatelného kvalitativního růstu. Schopný a fotografii oddaný tvůrce však dokáže tvořit za jakéhokoliv režimu a pokud se ve své tvorbě nenechá strhnout dobově poplatnými náměty, jeho dílo trvá a bude trvat. Českou fotografii zachraňovali dvě skupiny tvůrců – první, tvořená kvalitními fotografy minulých let, kteří přes osudové změny a případná rizika dále pokračovali v hodnotné práci. A druhá – skupina fotografů, kteří v časech protektorátu po tvůrčí stránce dospívali a často od jiných oborů (díky uzavření vysokých škol a snaze se vyhnout pracovnímu nasazení) přecházeli k fotografii.
První skupina měla ztíženou pozici mimo jiné i v tom, že jejich značná část v období před druhou světovou válkou byla ovlivněna směry a idejemi, které byly pro nastupující fašistický režim nepřijatelné. Počínajíc "jednou z nejnebezpečnějších forem zvrhlého umění " – surrealizmem (Štyrský, Reichmann, Skupina Ra), temným symbolizmem Wiškovského, konstruktivistickými kompozicemi Funkeho až po tvorbu silně levicových skupin (Levá fronta), otevřeně obdivujících bolševismus a Sovětský svaz.
Česká fotografie v období druhé světové války mnohé ztratila, ale i ledacos získala. Mezi ztráty je třeba počítat kromě násilných i přirozených úmrtí fotografů (Jaromír Funke, Jaroslav Fabinger, Jindřich Štyrský, Pavel Altschul, Jiří Jelínek, Rudolf Kohn, Otto Schlosser, Karel Stehlík...) především obecnou ztrátu novátorské touhy tvořit něco převratného a nekonvenčního, prvorepublikového tempa, na které se už nepodařilo nikdy navázat. Naproti tomu měla možnost se zaměřit na důkladné mapování krajiny a památek českých zemí a získala také osobní zkušenost s dokumentací války a pouličních bojů (téma do té doby v české fotografii zcela cizí). Válečná doba rovněž působila jako tvůrčí impuls na fotografy inklinující k surrealismu. Kniha Na jehlách těchto dní stejně jako hledání nadreality ve fotografiích členů Skupiny Ra, Skupiny 42 nebo Sedm v říjnu – to vše jsou důkazy toho, že období protektorátu nebyl jen strach a deprese, ale i přátelství, umělecká spolupráce, touha tvořit bez ohledu na společenské a politické poměry.
V této práci jistě mnohé chybí, některá témata jsou zmíněna jen okrajově a některá jsou pominuta úplně. Každá kapitola si přímo říká o ještě detailnější probádání, o samostatnou zvláštní práci, zejména fotografie státního prezidenta, postava Karla Hájka a protektorátní tisk vůbec by si zasloužily podrobnější rozbor. Pro člověka, kterého protektorátní doba vzrušuje a kdo nelituje hodin strávených po archivech jde o náměty jako šité na míru. Šlo o zvláštních šest let. Tehdejší situace byla v něčem podobná situaci po roce 1968, něčím zcela jiná, ale hlavně absurdní a nenormální. A co je nenormální, to je lákavé.
POUŽITÁ LITERATURA
* Birgus, Vladimír: Hořká léta. Evropa 1939–47 očima českých fotografů, Institut tvůrčí fotografie SU a Správa Pražského hradu, Opava, Praha 1995.
* Birgus, Vladimír - Marco, Jindřich: Hořká léta. Evropa 1945–47, Orbis, Praha 1995.
* Čapek, Karel: Masaryk ve fotografii. Nakladatelství Orbis-Čin, Praha 1937.
* Doležal, Jiří: Česká kultura za protektorátu – školství, písemnictví, kinematografie. Národní filmový archiv, Praha 1996.
* Donald, Callum Mac a kolektiv: Praha ve stínu hákového kříže. Melantrich, Praha 1995.
* Doskočil, Karel: Srdce Prahy v plamenech – 106 snímků Oldřicha Smoly z květnové revoluce. Universum Č.A.T., Praha, 1946.
* Dufek, Antonín a kolektiv: Jaromír Funke – průkopník fotografické avantgardy – katalog výstavy, Moravská galerie, Brno 1996.
* Gebhart, Jan: Dramatické i všední dny protektorátu. Themis, Praha 1996.
* Hájek, Karel a kolektiv: Jihočech Emil Hácha – obraz domova, rodu a života pana státního prezidenta. Jihočeské vydavatelské a nakladatelské družstvo v (Českých) Budějovicích 1942.
* Heisler, Jindřich: Na jehlách těchto dní. Vydal Fr. Borový, Praha 1941,1945.
* Heiss, Friedrich: Der Sieg im Westen, Ein Bericht vom Kampf des deutschen Volksheeres in Holland, Belgien und Frankreich, Volk und Reich. Verlag Prag, Praha 1943.
* Hrubín, František: Památník Pražského povstání 1945. Práce, 1946.
* Chocholová, Blanka: Karel Ludwig – archiv 1939–1948. Katalog výstavy, Pražský dům fotografie, Praha 1997.
* Chocholová, Blanka: Životní a tvůrčí podněty fotografa Václava Chocholy. Diplomová práce, FAMU, Praha 1980.
* Kirschner, Zdeněk: Ladislav Sitenský. Nakladatelství Dita, Praha 1997.
* Kolektiv autorů: Československá novinářská fotografie. Československý svaz novinářů v redakci Interpress, Praha 1989.
* Kolektiv autorů: Dvacet let československé armády v osvobozeném státě. Fotografie Jiří Jeníček, Svaz čs. důstojnictva, Praha 1938.
* Kolektiv autorů: Naše vlast v obrazech. Práce, Praha 1948.
* Kolektiv autorů: Pardubice MCMXL. Městská rada Pardubická a Václav Horký, Pardubice 1940.
* Matějček, Antonín: Národ sobě. Melantrich, Praha 1942 (2. vydání).
* Neff, Ondřej: Emil Fafek – 40 let reportérem. Mladá fronta, Praha 1985.
* Pasák, Tomáš: Soupis legálních novin, časopisů, úředních věstníků v českých zemích z let 1939–45. Univerzita Karlova, Praha 1980.
* Peroutka, Vladimír: Květnová revoluce – památník z revolučních dnů. Melantrich, Praha 1945.
* Plicka, Karel: Praha ve fotografii Karla Plicky. Česká grafická unie v Praze, Praha 1940.
* Plicka, Karel: Praha ve fotografii. Orbis, Praha 1971.
* Šimon, Robert A.: Památky Čech a Moravy – Česká fotografie 1941. Politika, Praha 1942.
* Šmejkal, František a kolektiv: Skupina RA. Katalog výstavy, 1988.
* Tomášek, Dušan: Causa Emil Hácha. Themis, Praha 1995.
* Tomášek, Dušan: Generál Alois Eliáš. Epocha, Praha 1996.
* Volavka, Vojtěch: Pražské kostely. Miroslav Stejskal, Praha 1947.
...
Vloženo: 09.09.1997 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: | Zpět