Přehled akcí

« Duben 2024 »
Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

Petr Vilgus na facebooku

Petr Vilgus na Facebooku

Odkazy

Ondřej Liška

Petr Štěpánek

Zelená Praha

Prahou na kole

Cyklojízdy

Archív webu

Archív článků

Aktuální článek

Fotografie ve stylu pepito

 

Čtvercový formát fotografií se od doby nástupu digitálu zdál být druhem na vyhynutí. Výrobci audiovizuální techniky se v posledních letech čím dál intenzivněji orientují na pravý opak záznamů čtvercových výřezů světa. Obrazovky se roztáhly z poměru stran 4:3 na 16:9 a stejným způsobem se protáhla i políčka fotoaparátů. Problémem dnes není složené panorama, které zaznamená svět, jako kdybychom se na patě otočili o 360 stupňů. A přesto – tak jako mnozí teoretici mylně předpovídali zánik černobílé fotografie poté, co vědci překonají technický problém reprodukce barev, i hrobaři čtvercových snímků byli vedle. 

 

Čtverec je tradice! Čtverec je výzva! Volte čtverec a zvolíte jiný svět! Možná vám několik posledních výkřiků mohlo připomenout útržky z vášnivé předvolební agitace. Na rozdíl od stranických letáků, které mají nezřídka k pravdě a realitě daleko, moje hesla odrážejí skutečný stav věcí a nezkreslují pohled na minulost ani na budoucnost. Snad proto se sebekriticky domnívám, že pokud by moje Strana čtveráků skutečně kandidovala například v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, pětiprocentní hranici by překonala jen stěží. 

 

Pozdrav z minulého století

Nejsem až zas tak starý a přesto mi připadá, že už jsem pamětníkem. Fotografická technika, která po desetiletí byla v podstatě stejná, se v posledních letech zcela proměnila. Téměř vymizelo ruční vyvolávání filmů, domácí komory v provizorně zatemněných koupelnách, pronikavost kyselého ustalovače a fleky na vaně i umyvadle. Nevolám po starých časech, jen jsem si v rámci přípravy tohoto textu vzpomněl na věci, které si spojuji s mou zkušeností se středním formátem negativu. Rozpomněl jsem se na charakteristický pach různých značek filmu, slabou záři statické elektřiny (či co to bylo) při strhávání lepící pásky přichytávající film k vodícímu papíru a úžasnou rychlost, s jakou se poté film smrštil do ruličky. 

 

Do čtverce bežně komponovalo několik generací fotografů. Někteří pod zvětšovákem z původního obrazu odřezávali přebytečné centmetry, které nedokázali tvůrčím způsobem využít, řada jich však respektovala formát negativu. Právě těm věnujeme dnešní téma. 

 

Čtverec je tradice

Čtvercové vidění světa patří k dějinám fotografie tak, jako čtverečný metr k obchodu s realitami nebo pepito zástěra k cechu řezníků. Tento formát políčka se objevil v profesionálních i amatérským dvouokých zrcadlovkách, tedy na aparátech, které jsou osazeny dvojicí pod sebou umístěných objektivů. Jeden slouží k pořízení snímku, druhý v kombinaci se zrcátkem a matnicí  fotograf využívá ke komponování. Mezi výrobce tohoto typu přístrojů se mimo jiné řadily zvučné značky Rolleiflex, Voigtlander či Mamiya, v našich zeměpisných délkách a šířkách čtvercovým formátem disponovaly například tuzemský Flexaret nebo sovětský Ljubitěl. Uvedené přístroje pracovaly s políčkem o velikosti 6x6, výjimečně také 4x4 centimetry. 

 

Čtvercové vidění světa je jedním z průkazných důkazů, jak je náš obor ovlivňován technickými možnostmi. Už v úvodu jsem zmínil černobílý obraz, který inspiruje i současné autory, přestože je dnes jednodušší fotografovat barevně. Se čtvercem je to podobné. Zdánlivě nelogický a v mnohém omezující formát políčka se shodnou délkou hran dodnes oslovuje citlivé osobnosti a inspiruje je ke klasické práci stejně jako k experimentům.  

 

Když jsem chodil na střední školu, moji vrstevníci měli v oblibě film Pulp Fiction. Kromě nepřehlédnutelné hromady mrtvol, zbraní, drog a mafiánů mi dodnes v hlavě zůstalo hodnocení rozdílů mezi Evropou a Amerikou. Jeden z gangsterů konstatoval, že tady i tam mají v podstatě to samé, ale fascinovaly ho drobné rozdíly – pivo v pařížském bufetu McDonald nebo odlišné pojmenování jednoho ze sendvičů. Se čtvercovou fotografií je to podobné. Rozdíl mezi formáty 24x36 a 6x6 je z čistě technického hlediska v podstatě nevýznamný, výsledný dojem je však zcela odlišný. 

 

Jiný pohled na svět

Možná se v pohledu na obdelník a čtverec se všemi neshodnu, ale já tvrdím, že nejvýraznějším rozdílem mezi těmito dvěma formáty je protiklad slov dynamický versus statický. Když se zadívám na fotografii, jejíž výška a šířka mají shodný poměr, mé dojmy se obecně dají popsat termíny klid a vyrovnanost. Podlouhlé fotografie zas vnímám jako prostor předurčený pro zachycení dynamických scén. Tím neříkám, že nelze vyfotografovat čtvercovou reportáž nebo obdelníkové zátiší. Pouze konstatuji, že popsané kombinace námětů a formátů jsou tou jednodušší cestou.  

 

A proto oceňuji ty autory, kteří dokáží na čtvercový fotmát vytvořit sérii fotografií, které bychom podle výše uvedeného „návodu“ očekávali spíš na obdelníkových snímcích. Mimoděk si v této souvislosti vzpomínám na celoživotní dokumentární soubor Miloslava Kubeše, který pod názvem Člověče, kdo jsi? před časem představil Daniel Šperl v pražské Leica Gallery. Jeho životem naplněné a přitom nesmírně výtvarné pohledy na svět dokazují, že tvůrčí člověk by neměl postupovat podle schémat vnucovaných teoretiky a měl by se ubírat tou cestou, která mu nejvíce vyhovuje.

 

Většina z nás běžně vnímá své okolí širokoúhle, v podstatě panoramaticky. Na základě zkušenosti podvědomě vnímáme, že přestože na čtvercovém snímku vidíme určitou scénu, vlevo i vpravo ono prostředí dále pokračuje. Mnohem intenzivněji než u obdelníku si uvědomujeme, že tato volba je umělá, že se jedná o autorovu volbu. Že nám tvůrce dané fotografie předkládá svou vizi, která není prostým oknem, ale Alenčiným zázračným zrcadlem.

 

Čtverec je výzva

Znám fotografy, kteří neumí jiný než vodorovný pohled na svět. Přestože přetočení aparátu z šířkové na výškovou kompozici je otázkou okamžiku, tito kolegové odmítají byť jen uvažovat o jiném pohledu na svět, než na který jsou zvyklí. A drží se jej i tehdy, když pracují s motivem, který si o výškovou kompozici vysloveně říká. Vzhledem k existenci této skupinky autorů uznávám, že čtvercová kompozice je pro některé z nás – lidí žijící v širokoúhlém světě – poměrně obtížný oříšek. Věřím však, že rodinu čtenářů DIGIfota tvoří zejména ti, kteří jsou zvyklí si hrát s vlastní představivostí. 

 

...

Vloženo: 17.03.2009 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: Historik a publicista - články | Zpět


Copyright - © 2010 Petr Vilgus      Soukromá sekce

Creative Commons License
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Petr Vilgus, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 3.0 Česká republika

Design: [KYLI]
Aktualizováno dne: 18/01/13 13:49:52