Přehled akcí

« Březen 2024 »
Po Út St Čt So Ne
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Petr Vilgus na facebooku

Petr Vilgus na Facebooku

Odkazy

Ondřej Liška

Petr Štěpánek

Zelená Praha

Prahou na kole

Cyklojízdy

Archív webu

Archív článků

Aktuální článek

Za deset let k reparátu

Ve Staroměstské radnici v Praze je až do 14. října přístupná výstava Rok 1989 očima fotografů. Expozici tvoří 300 fotografií od 22 autorů a pokrývá období let 1988–1990. Zaznamenané jsou zde občanské nepokoje, které proběhly během posledního roku vlády komunistů, exodus východních Němců utíkajících přes Prahu na Západ, sametová revoluce i události, které jí následovaly. 

Pokud na toto období vzpomínám, pak se ve mě vybavují tři emoce – všudypřítomná pozitivní energie, nekritický optimismus a pocit, že jsem na každém kroku potkával fotografa. 

Oceňuji fakt, že letošní kulaté výročí sametové revoluce připomíná právě výstava fotografií. Před dvaceti lety neexistoval Facebook, YouTube ani mobilní telefony. Obrazové reportáže z Národní třídy sloužily pro většinu české společnosti jako “důkaz” o brutálním zásahu policie proti demonstrantům se svíčkami a květinami. Fotografie tehdy hrála nezastupitelnou úlohu a je dobře, že se na tuto její roli dnes nezapomíná. 

Snad to způsobil důstojný galerijní prostor, nedostatek peněz nebo přehnaná úcta kurátorů k námětu – každopádně koncept výstavy nebyl zvolen šťastně. 

Předně se mi nechce věřit, že v posledních letech nebyly objeveny neokoukane pohledy na tuto událost. Z vlastních zkušeností historika fotografie vím, že ve vypjatých chvílích amatérští fotografové do svých snímků často zachytí více energie, než jejich profesionální kolegové. Největší poklady mohou desítky let dřímat v archivech autorů, kteří neměli příležitost ani chuť své snímky veřejně prezentovat. Věřím, že v šatních skříních či pod postelemi stále čekají momentky z listopadu 1989, které nás překvapí svou originalitou a odlišným úhlem pohledu. 

Autoři výstavy seřadili záběry podle data a konkrétní dílčí události. Zvětšeniny tak vytvořily logickou linku, která však vyrušila tolik potřebný kontext. Místo živých motýlů v autentickém prostředí zde vidíme exemláře bez života, které jsou napíchnuté na špendlíčku. Kurátoři rezignovali na moderní formy výstavnictví, na tvůrčí práci s textem, na hravou grafickou úpravu jednotlivých panelů nebo na využití multimediální techniky. Jednotná adjustáž a “galerijní” forma zavěšení zvětšenin více méně stejných rozměrů energií nabitou událost mění na šedou kapitolu z učebnice dějepisu. 

Přestože je výstava hlavně z reportáží, zaujaly mě zde zejména snímky jiného druhu. Oceňuji fotografy, kteří místo chvil plných násilí či euforického veselí zaznamenali střípky běžného života. Plakáty v ulicích, tramvaje popsané hesly, značku zákaz vjezdu na parkoviště s dodatkovou tabulkou “zaplněno vozy DDR”. Skvělé jsou surrealismem podbarvené pohledy na opuštěné stany a postele na zahradě západoněmecké ambasády poté, co jí opustili východoněmečtí uprchlíci od Petra Zhoře. Mimořádný dojem na mě udělal soubor, který byl na výstavě prezentován jakoby mimoděk – série portrétů východních Němců určených na cestovní pasy pro vycestování na Západ od Petra Ptáčka. Dobovými reáliemi i výrazem fotografovaných vypovídají o této periodě pražské historie silněji, než popisné pohledy na uprchlíky všech generací při přelétání zdi velvyslanectví SRN.

...

Vloženo: 06.10.2009 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: Historik a publicista - články | Zpět


Copyright - © 2010 Petr Vilgus      Soukromá sekce

Creative Commons License
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Petr Vilgus, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 3.0 Česká republika

Design: [KYLI]
Aktualizováno dne: 18/01/13 13:49:52